7.Kapitola
Sasuke šel jako první.Byl odtažitej a chladnej, jako dřív.Co bude potom?Co se stane, až bude po boji?.Kdyby mě měla Sakura ráda, nechovala by se tak odtažitě.Chybí mi její otravnost.Rád poslouchám její hlas.Já už to vedle ní nevydržím.Radši budu dělat, že mě nezajímá a že ji nemám rád, aby si potom něco nemyslela.A pak......a pak zmizím z jejího života.Protože, když ji mám furt na očích, chce se mi ji líbat ...............svádět..............hladit po vlasech.Když zmizím z jejich očí a nebudu ji muset výdat, tak na ni třeba zapomenu....................... Pomyslel si Sasuke se sklopenou hlavou.Sem tam očkem pohlédl na Sakuru a zase zpátky.Něco dělal špatně, a taky věděl co.Připadal si jako idiot, který utíká před láskou.Je až neobyčejně chladný.Rodiče mu zemřeli moc brzo, aby mu vysvětlili, co je to vlastně cit jako je láska.....Ale něco se mu v hlavě proložilo.Nevěděl co dělá, prostě se zastavil..Sakura ho přešla.Až pozdějš si všimla, že nedrží krok.Zastavila se a otočila, aby se ho zeptala, co se děje.On tam ale nebyl.Objevil se za ní.Sakura se otočila, nahnali jí strach jeho černé oči s vražedným pohledem.Ustupovala dozadu.Netušila, co se to s ním děje, ale jako by se jeho pohledu obávala.Zastavila se až úplně přitisknutá ke stromu.Sasuke se na ni svýma černýma očima díval.Své ruce opřel o strom, aby Sakura neutekla.
,,Sakura............................................ještě mě miluješ?!"zeptal se ji.Bylo dlouhé ticho.........
,,..........................já.........Um........................." vykoktávala ze sebe Sakura
,,Sakura!!" přitvrdil hlasem "odpověz mi!Miluješ mě!!!"
,,Sasuke........................já...............já..............já nevím, co k tobě cítím!"
Sasukeho to zarazilo.Ale nechtěl se vzdát.Toužil po ní celým svým srdcem a bude klidně o ni i bojovat.Chytl obě její ruce a přitiskl ke stromu, aby se nepohla.Pak.......................................pak jeho rty položil na Sakuřiny rty.Začal jí líbat.Od té noci, kdy ji poprvé políbil na rty, mu to už chybělo.Rodiče ho sice nenaučili, co je to láska, ale sám to teď poznal.Jak mu buší srdce, když jí vidí a jak se chová.Nebylo to u něho normální.Když se dotkne jejich rtů, je to, jako by se dotkl třešní.Má je tak sladké a hebké, že není rozdíl.Líbal ji.Sakura nepohrdala, ani ho neodmítla.Byla moc překvapená.Bušilo jí srdce, jako o závod.Netušila, jestli k němu něco cítí.Vždyť za těch dva a půl let na něj dočista zapoměla.Ale nechtěla pro něj znamenat na vždy tu slabou, která mu hned podlehne.Potřebovala aspoň jednu ruku, aby mu vrazila facku.Pokoušela se jí zvednout.Ale Sasuke se tak rychlo taky nevzdá, a tak jí ruku přitiskl ještě více ke stromu.Sakuře se v ruce objevovala chakra.Silou si uvolnila ruce.Chtěla mu vrazit facku.Sasuke jí však ruku zadržel těsně před obličejem.
,,Nemysli si, že mě můžeš líbat, kdy chceš!" křičela na něj Sakura.Sasukeho to ale nebavilo poslouchat.Chytl jí za pusu a přitáhl ke svojim rtům ,,Ale já si to myslím!" s vážným výrazem řekl Sasuke a políbil ji, opět.Ještě vášnivěji než předtím.Sakura se vůbec nebránila, ale po chvíli ho odhodila a utekla.Utekla k rozcestí mezi černým lesem a městem.Vybrala si černý les, aby se jí líp přemýšlelo, jelikož má ráda noc a černý les byl pro ni ideální.Proč?Proč až teď?Na jednu stranu k němu nic necítím, ale nadruhou jakoby něco začínalo.Nějaky pouto, které nás svázalo a nikdy nerozdělí.K sakru!Proč ty Sasuke!K sakru!..............rozbrečela se.Ruce si opřela o břicho a tiše brečela.On mi jenom ubližuje!Kdybych se do něj nezamilovala a třeba ho ani nepotkala, bylo by všechno jinak!K sakru!Že já pitomá jsem ho přemluvila, aby se ke mě přidal.Klekla si na zem a ještě víc se rozbrečela.Ale dost!Proč bych kvůli němu měla brečet?Nabrečela jsem se už dost a to by mělo stačit!Utřela si slzy.Pohlédla, kde to vlastně je.Pomáli se jí zastavil tep.Před ní byla skrýš Akatsuki.Už tam byla, sama.Bylo jí jedno jestli bude mrtvá, hlavně, když zachrání Naruta.Zvážnila a udělala několik kroků dopředu.Byly tam sice dveře, avšak Sakura to udělala po svojim a dveře rozdrtila na malé kousky.Vešla dovnitř.Všude okolo byly střepy, a rozmláceny dveře.Vešla do dveří před sebou, které vedly do sklepa.Spíš to nebyl sklep ale jeskyně, kde na zemi ležel Naruto, nad ním stál Deidara a vedle něj Itachi.Za němi se schovával Orochimaru.Netušili, že tady bude tak brzo a sama, ale i tak je to pro ně velky riziko, vždyť jim pokazí plán, jelikož ještě není Naruto mrtev a kapka liščího démona v něm zůstala.,,Postarej te se o ni!" řek důstojným hlasem Itachi.Sám hlídal Naruta, kdyby se něco zvrtlo.Nikdo z nich netušil, že ve stínu je schovaný Sasuke.Čeká na vhodný okamžik, kdy by mohl zaútočit.Odposlouchával, aby se dozvěděl něco víc o jejich plánu.Šok pro něj byl, když uslyšel známý hlas.Hlas Sakury...................................................................
supa powýtha wýžně ^^ máš upe supa bloG