26. ledna 2008 v 23:02 | Cherry:-)
|
Světýlko Naděje 6.díl
Chci se vám moc omluvit, vím že jsou tyto díly takové odfláknuté, ale byl to jen začátek, který se opakuje....Teď mám dost času , takže snad už to nebude taková nuda.A takové opakované, jak doposud....Víte, když třeba vlezu někam na blog, kde je povídka SasuSaku, je to tam v té povídce takové furt dokola, jako i u mě.Např.: Sasuke si myslí ,,Sakura ale vyrostla v krásnou ženu, je hezká, ale i silná" prostě tohle je skoro v každé povídce o SasuSaku......I u mě bohužel.Vím, že to tam patří, ale už je to takovy ohrany, takže se budu snažit, abych zavedla něco novyho...Pokusila jsem se v tomto dílu to trochu vzít z jiného konce, takže doufám, že takto napsaná povídka se vám bude líbit...:-)
lovesakura -tento obrázek mám z této stránky....doufám, že ti to nevadí......:-) A tady je něco k dílu ,,bude tu něco i zminulosti.....ale nebude toho mnoho"
PS: prosím vás, tuto povídku čtěte pomalu a popřemýšlejte nad každým slovem a taky si to vybavujte v paměti, jak vypadaj a atd......Je to tak lepší....Aspoň budete vědět víc o tom, co se dělo v tomto díle.....já to taky tak dělám :-)no a doufám, že je tento díl trošku delší.....a hlavně pište komentáře
---Světýlko Naděje 6.díl---
Půl čtvrté ráno.Sakura právě proběhla branou a vyústila ven z Konohy.Její nohy se podlamovaly jako větévky stromů.Její ruce se třásly a její srdce bušelo jako o závod.Nemohla sama sobě uvěřit, že se pustila do této mise.Nemohla uvěřit tomu, že navrhla tuto misi.Jen, když pomyslela na Sasukeho, začala se znovu třást.V jejich uších se znovu a opakovaně hlásaly tyto slova ,,jsi otravná!Ne, nemám zájem!"
Studený vítr čechral její vlasy.Modlila se, aby na tyto myšlenky zapomněla.Její vzpomínky na něj, ji oslabovali.Vzpomínala na všechny dny, které s ním prožila.Vzpomínala na její sny o něm, které se jí zdály celých pět let,.. každou noc.Sny, kde se jednou vrátí..... a opět budou tým 7.Ale také na sny, které jsou v jejím životě nejbolestivější.Trhalo jí to srdce, když si vzpomněla..................
Flashback...
,,Chceš si zase zvolit, být sám? ...................Toho dne......jsi mě naučil, že samota bolí.Teď tomu rozumím dobře. Mám rodinu, přátele, ale,....když ty budeš pryč....pro mne...to bude stejné, jako být sama.............................,já......já......Miluju tě čím dál víc!" rozbrečela se
,,Nechoď!Když se mnou zůstaneš, slibuji, že toho nebudeš litovat! Každý den bude veselý, určitě budem šťastní. Udělám pro tebe cokoliv!, tak prosím, zůstaň tady.Udělám něco.Pomůžu ti i s tvou pomstou! . Prosím, zůstaň tady. Se mnou." křičela a plakala. "Pokud nemůžeš zůstat, tak mě vem s sebou!" plakala. Sasuke se nadechl. "Jsi fakt....nesnesitelná." řekl. "Neodcházej, když půjdeš, tak budu křičet!" křikla a už se k němu chtěla rozběhnout, když v tom Sasuke zmizel a objevil se za ní. Oba takhle stáli. "Sakuro.." zašeptal a Sakura zpozorněla. "Děkuji." řekl..............
Konec Flashbacku
Sakuře při této bolestivé vzpomínce stekla slza.A další.....a další....rozbrečela se.Zastavila se v půli cesty.Zůstala stát na místě.
,,Má to vůbec cenu?Mé city jsou k němu tak silné, že i tuto misi zkazím.Tohle mi v životě Tsunade-sama neodpustí.Můj život sice běží dál, ale čas se v něm zastavil.Zastavil se na místě, kdy mě Sasuke opustil.Ten čas se už nikdy nerozeběhne.Né pro mě."....
Sakuře padaly do vlasů lístky.Hladké, jemně růžové lístky.V uších ji hrála písnička, která ji dodávala sílu.Sílu pomalu zase na vše zapomenout.Sílu ji hlavně dával Naruto, který teď i s Gaarou potřebují její pomoc.
Nadechla se a pomalu se zase rozeběhla.Na rozcestí si uvědomila jedno pravidlo
,,když nevíš, zahni doprava" řídila se podle pravidel.Ulehčovalo jí to rozhodnutí.Běžela stále rychleji, až se ji na nohách začaly usazovat kapky rosy.Do její ubrečené tváře narážely větévky stromů.Teprve až ranní světlo,............................... pomalu vycházející slunce, usušilo její slzy.Vrátilo jí barvu do tváře a dávalo sílu na tohle všechno.Musí žít.Musí.Je tu přece Naruto a Sasuke.Musí pro ně žít........................
,,Neumřu, dokaď nebudu vědět, že jsou v pořádku.Teprve až poté, co to zjistím, mě může pohltit zem!"
Myslela to vážně.Na ničem jiném ji nezáleží, než na životech těch dvou.Sasuke a Naruto dali do Sakury své myšlenky a své pocity.Kdyby jeden z nich umřel, bylo by to pro Sakuru, jako ztratit půlku sebe.Naučila se s nimi žít a respektovat je.Předvídala jejich pohyby a jejich chování.A nikdy se toho nezbavila.Ani za těch pět zničených let nezapomněla na jejich vtipné, ale i odstrašující hlášky, na jejich společné mise.Všechno se to v ní dusilo, ale nechtěla, nemohla to vypustit ven.Srdce jí to nedovolilo.Jakoby celé její tělo bylo proti ní.Bojovalo proti ní a nechtělo jí vypustit ani jednu myšlenku.Chtělo tohle všechno zachovat....................................Ale Sakuru to hrozně dusilo.Nikdy nemohla kvůli tomuhle relaxovat..............................
Její myšlenky a vzpomínky jí tak zaměstnaly, že si ani neuvědomila, že je tu.Blízko někde Sasukeho.Opět se setkala s tou chatkou, kde naposled rabovala, aby zjistila, jak to je doopravdy mezi Narutem a Sasukem.Uvědomila si, že Sasuke asi svoje soukromí nikdy netahá do misí.Opatrně se přiblížila k chatce a i když to nerada dělala, tak zaklepala.Ruce...............celé její tělo se třepalo strachem ,,co když mě odmítne.....co když mě bude chtít zabít....co když ...........žádný co když...." uklidnila se a vyčkávala, kdo ji otevře.Nikdo.
,,To snad ne" a začala na dveře bušit.
,,Sakura....huh?!" ozvalo se za ní.Sakuře se ten hlas opět vryl do paměti.Pomalu pootočila hlavou.Ano..byl to on.
,,Sa-su-ke--kun?!" zakoktala.Opět se jí vrátili vzpomínky.Je to jen sen?Je to opravdu Sasuke?Nebo se mi to jen zdá?Ne.Teď je to opravdové, né jak v těch stupidních snech.Stojí tam on.Osumnáctiletý chlapec s chladným výrazem na tváři a černýma očima.Pořád na mně hledí.Černá barva se vsakuje do mojí a nahání mi hrůzu.Ještě větší, než před pěti lety." Opět se vzpamatovala.Oba si hleděli z očí do očí, až z toho Sasuke vybruslil.
,,Co tu chceš..!"
,,No.....j-já...." uklidni se.Sakura vzdychla ,,mám misi, ke které potřebuji te.....vás všechny.Musíte mi pomoct.Chci zachránit Naruta"
,,Ne" ukřivdil Sasuke a už pomalu chtěl jít.
,,Proč?Víš, myslela jsem, že budeš chytřejší.Můj tým jsem přecenila a teď leží v nemocnici.Myslela jsem, že budou lepší, ale poslední zbytky tréningu se jen poflakovali.Myslela jsem, že s tebou....s vámi to půjde líp."
,,To ses mýlila" odsekl Sasuke
,,Možná.Ale jestli se bojíte, že vás chytnou, tak nemusíte.Jste pod mojí ochranou"
,,Jak to myslíš?" optala se Karin
Sakura se prohrábla v pouzdře a před ně rozevřela smlouvu, která nadsvědčuje, že jsou skutečně chráněni.I Sakura.I Sasuke a i zbytek týmu Hebi...................Sasuke na to nic neříkal a pomalu udělal jeden, dva, tři kroky....teď ho Sakura zastavila ,,hele Sasuke...chápu tě..nechceš se znovu zahazovat ve vzpomínkách, nechceš zase vzpomínat na všechno, co se událo před pěti lety, ale já nutně potřebuju pomoct Narutovi a Gaarovi.Chci, aby jsi mě teď poslouchal.Vy všeci jste pod mou ochranou...tato smlouva vás ochrání před věznicí....Máme to svoleno od samotné Hokage-sama.Nic se nám nemůže stát.Klidně tě nechám velit!"
,,No snad sis nemyslela, že budeš velit ty!" zašeptala Karin.
,,zklapni!" otočil se na ni Sasuke.Potom se otočil na Sakuru a kývl na ni hlavou, že má jít za ním.
------------------------------
,,to snad nemyslíš vážně, že jsi ji pustila sama.Tohle je základní pravidlo, které tě může zbavit funkce Hokageho, ale že tě mám rád, tak nic neřeknu!" křičel na ni Jirayia.Tsunade sčervenala ,,Rád? Ty mě? dobrej vtip!" pokoušela se zčervenání nějak zamaskovat.Jirayia na to nic neřekl a odcházel z kanceláře.
,,Počky........omlouvám se" přibližovala se k němu ,,já vím, že je to riskantní, ale prostě jsem to musela udělat.Sakura se spojí se Sasukem a jeho týmem a společně zachrání Naruta a Gaaru.Je to jediná možnost.Sasuke je dost silný.....a pokaď v něm zůstal Konohovskej cit, tak ochrání i Sakuru.Není snad nějakej idiot, který by ji nechal, ať ji klidně zabijí!"
,,To newíš jistě, Tsunade" odvětil Jirayia
,,Ale vím jistě, co udělám" pošeptala Tsunade Jirayiovi do ucha a přiblížila se k němu.Místo však očekávaného polibku ho jen ťukla do čela.
,,hahahaha!" zasmál se naštvaně Jirayia a odešel.Tsunade se musela nad jeho výrazem zasmát.
-------------------------------------------
Tým Hebi a Sakura rozebírali v chatce plán útoku.Všichni seděli u stolu a poslouchali Suigetsua.
,,Musíme zaútočit zadní branou"
,,To znamená co?!" otázala se Sakura
,,U konce lesa.Tamo se vydáme." řekl Suigetsu
,,Tamo to nepůjde" odpověděla Sakura
,,A proč?"
,,Jsou tam lovci"
,,Neřikala jsi snad, že jsme pod tvojí ochanou?"
,,Řikala, ale jen pod ochranou, která se vztahuje k vězení, jinak lovci nás můžou klidně zabít".
Teď Suigetsu sklapnul.A zase se do toho vložil Sasuke ,,budeme to muset ještě promyslet.Máme na to celou noc.Vyrazíme až zítra ráno" odebral se od stolu a mířil ke spacáku, tak jako všichni ostatní, kromě Sakury.
,,Copak, ty ještě nepůjdeš spát?" popichovala Sakuru Karin
,,Ne! jsem zvyklá" řekla Sakura, zpátky se otočila ke stolu a pobrala do ruky kus papíru a tužku.Jak čas ubíhal, po zemi se válelo čím dál více papirů, na kterých byly různý plány útoků a tras.
--
,,To snad bude vyhovovat" řekla ospale Sakura.Mohlo být kolem jedné v noci.Její hlava klesla na stůl.Zaspala na něm.Jemně oddychovala a v ruce svírala papír s plánem.Asi kolem čtvrté hodiny ranní se Sasuke probudil.On vždycky stával moc brzo.A chtěl ještě promyslet plán útoku.Smiřoval ke stolu, kde spala Sakura.Jenom okem se podíval na ni a okolo sebe.Ten nepořádek.Ani se neobtěžoval to uklidit.Sedl si na židli a pobral do ruky papír, aby něco navrhl.Pak si povšimnul, že Sakura drží v ruce nějaký papír.Opatrně jí ho vyrval z ruky.Pořádně se na něj podíval a promýšlel ho.Nakonec tam jen dočmáral nějaky drobnosti a opravil neúplné chyby, ale trochu pozměnil souřadnice.Jinak se mu plán zdál být v pořádku a dobře vymyšlený.Opatrně ho zase vložil Sakuře do ruky.Když teď ví, že mají o plán postaráno, znovu si šel lehnout.Tedy spíše jen tak polehával a přemýšlel.Opět.
----
Ráno nebylo pro Sakuru nijak příjemné.Zdál se jí zase sen o ní a Sasukem.Jako každé ráno.Probrala se.Všichni ještě spali, krom Sasukeho, který už asi někde byl venku.Šla ke kohoutku a propláchla si obličej, aby se z toho snu dostala.Ze stolu potom pobrala ten papír s plánem, vložila jej do kapsi, venku si sedla na velkou kládu a čekala, až se probudí zbytek týmu.....
Zničeho nic se z hlouby lesa ozval slabý křik.Byl to Kyuubi.Sakura chvíli zpozorněla.Dívala se tím směrem a naslouchala.Nic se už ale neozývalo.Možná jsme blízko.Možná tady za těma stromama je Naruto a Gaara.Pomyslela si.
,,Copak se děje?Něco ti tam utelko?" popichovala Karin, která právě vyšla z chatky
,,Ne..nic se neděje." odflákla odpověď Sakura.Domnívala se, že v tom lese se nic neozývalo.Že to byla jen její fantazie, která jí nutí zachránit Naruta.
Za chvilku se vrátil Sasuke.Těch dvou si vůbec nevšímal, rovnou šel do chatky.
,,hele Karin........nechci mít tady rivaly a nebo nepřátele.Takže pokaď mě nechceš přijmout na jeden čas do party, tak aspoň už buď zticha a dej mi pokoj.Chovej se pro jednu chvíli jako dospělej člověk" odpálkovala ji Sakura a vydala se taky do chatky.Těsně po Sasukem.V chatě ještě Suigetsu a Juugo pospávali.Měli opožděný čas.Sasuke seděl u stolu na židli a krčil se.Sakura se zastavila u stolu
,,Na...slíbila jsem ti to" a hodila Sasukemu do ruky papir s plánem.Nechtěla se mu podívat do jeho očí.Měla z nich poměrně strach.Zase by se jí vrátily vzpomínky.Takže se co nejrychlejc otočila a zase vyšla ven.Ty jeho oči ji hrozně děsily.Jakoby ji zabíjely pohledem.Doufala, že tuto misi zvládne a že se obejde bez potíží.Doufala, že lovci budou jen na tipované straně.Sice umí léčit, ale vážnější zranění musí do nemocnice.Zkontrolovala si nejprve kapsi s obvazy a taky druhou kapsu s tvrdým alkoholem.
,,Hele, kde jsi vzala ten alkohol?" optal se Suigetsu.Sakura se zarazila, nevěděla co říct ,,no doma".
,,hele...Sakura....na co ho máš?"
,,hm.............no...já...mám slaby nervy"
,,Dej mi...si jen cucnu"
,,to víš..a Sasuke mě zprdne, že se tady budeš válet ožralej na zemi"
,,hrrrrrrrr......." naštval se Suigetsu.Sakura si z čela setřela menší pot.
A mohlo se vyrazit.........................................................
to bolo suprovee