Mno tady máte narychlo novej dílek doufám že se bude líbit ................
Part 2 (Návrat)
"Dobrý den Tsunade-sama …." Stojím před Tsunade v Anbu oděvu a čekám na její reakci . Dívá se na mě vyděšeně , asi mě nepoznává ………..
"Co potřebujete ???" podívá se na mě už pevně ….
"Tsunade-sama vy mě nepoznáváte ???"
"Ne , kdo jste ???" zeptá se mě s údivem .
"No přece …. Sakura Haruno ….." řeknu temně .
"Sakuro jsi to vážně ty ???" zeptá se nejistě .
"Ano ." odpovím rázně a sundám si plášť . Už tam nestojí ta 13tiletá ubrečená holka , ale 17tiletá žena s dlouhými růžovými vlasy skoro po kolena . Na sobě mám svůj obvyklí Anbu oblek , který se skládá z černých mini kraťásků a černého mini tílka , rukavicí a botiček na podpatku .
"Ahoj Tsunade-mama …." Řeknu a silně ji obejmu . Ona mě taky a rozbrečí se . Po chvíli na mě sjede pohledem i na mou pečet´ a zamračí se .
"Proč tohle musíš nosit ???" řekne najednou smutným hlasem .
"Protože mi to značí cestu , kterou jsem se vydala ." odpovím suše a bez zájmu .
"Dobře no (zamračila se hnusně) zítra máš misi !" řekla rychle a zahleděla se do papírů .
"Jistě kdy , kde a koho mám zabít ??" řeknu a narovnám se . Překvapilo jí to .
"Zítra v 10 u brány a jde i tým 7 , odnesete svitek do Suny ok ??"
"Hai !" přičemž na mě kývne hlavou , abych vypadla . Zastavila jsem se u dveří a drze pronesla : "Už nikdy víc ……." Nevím jestli to pochopila , ale něco na mě ještě křikla a já dělala , že jí neslyším .
Přišla jsem před svůj dům , který mi Tsunade obstarala a zahleděla jsem se na něj , spíš ne na něj , ale za něj na hlavy kagů . Tsunadin obličej se mračil . Bleskovou rychlostí jsem se přesunula na hlavu páté a hledím na Konohu . Něco mě napadlo .
Jdu uličkami mezi domy a někoho , přesněji Ino .
"Sa-Sakuro ??" ozve se zamnou známí hlas ….
Krátký ale super
zkus to prosím napsat trošku delší příště
Vážně hezká povídka
Ráďuše